Autorské práva k fotografiím
- Autorská práva se dle českého autorského zákona dělí do dvou skupin, a to na osobnostní a majetková práva. Osobnostní práva jsou od autora neoddělitelná a nepřevoditelná, oproti tomu majetková práva, ač jsou také nepřevoditelná, lze za úplatu poskytnout jakékoliv třetí osobě formou tzv. licence.
- Autorská práva k fotografii vznikají autorovi v okamžiku vytvoření fotografie. Za situace, kdy autor vytvoří fotografii v rámci svých zaměstnaneckých povinností, vykonává majetková práva svým jménem a na svůj účet zaměstnavatel, popř. jeho právní nástupce. Majetková práva se mohou vrátit autorovi-zaměstnanci pouze tehdy, kdy dojde k zániku zaměstnavatele bez právního nástupce či na základě vzájemné dohody.
- Fotografii bez souhlasu autora není možné užít ani na základě zákonem stanovených výjimek, a to zejména pro osobní potřebu fyzické osoby, jejímž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu (pro nekomerční účely, tzv. „volná užití“). Neoprávněné užití autorských fotografií např. umístění fotografie na webové stránky, sociální sítě, reklamní materiály nebo firemní prezentace je také dle autorského zákona považováno za přestupek, resp. správní delikt, za nějž lze uložit právnické nebo fyzické osobě pokutu do výše až 150.000,- Kč.
- Z výše uvedeného plyne, že před užitím fotografie pro komerční účely je potřeba obstarat si souhlas jejího autora, autorů, popř. vykonavatele majetkových práv, je-li tímto vykonavatelem třetí osoba. Neoprávněné užití fotografie může být postihováno způsobem uvedeným níže.
Licence a důsledky porušení autorských práv k fotografiím
- Pokud dojde k porušení autorských práv k fotografiím, existuje několik možností, jak se může autor domáhat svých práv. Nejprve bude pravděpodobně přicházet v úvahu nabídka autora na zakoupení licence k fotografii, a to ve formě výhradní nebo nevýhradní licence. Výhradní licence poskytuje oprávněnému uživateli exkluzivitu k užití fotografie. Naopak nevýhradní licence znamená pouze právo fotografii užít, přičemž není vyloučeno, že toto právo bude poskytnuto dalším osobám. Vedle formy licence v praxi obvykle dochází ke sjednání také dalších podmínek užití díla, např. limitování množství propagačních materiálů, kde bude fotografie uvedena, způsob, jakým budou tyto materiály propagovány, nebo také zeměpisné nebo časové omezení.
- Pokud se strany nedohodnou na udělení licence, je autor oprávněn se domáhat svých nároků u soudu. V takovém případě je soud, za předpokladu, že bude prokázáno neoprávněné užití autorského díla, oprávněn „doměřit“ neoprávněnému uživateli licenční poplatek formou vydání bezdůvodného obohacení a náhrady majetkové újmy, která byla autorovi způsobena. Vedle toho může být uložena povinnost odstranit následky zásahu do autorského práva autora, tj. zejména zdržení se dalšího zásahu do práv autora odstraněním fotografie ze svých webových stránek, propagačních materiálů nebo jiných míst, kde byla fotografie neoprávněně užita. Navazujícími a v praxi méně častými právy, kterých se autor může v souvislosti s výše uvedeným domáhat, pak jsou například uveřejnění rozsudku na náklady neoprávněného uživatele, právo na přiměřené zadostiučinění, sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, tzn. jakým způsobem a kde byla fotografie užita.
- Nad rámec výše uvedeného lze uvést, že vedle autora jsou zákonem chráněna také práva osoby, která je na fotografii zobrazena, zejména pokud ke komerčnímu šíření své podobizny nedala souhlas. Souhlas s užitím je potřeba také v některých případech od vlastníků fotografií zachycených architektonických či uměleckých děl, je-li význam zobrazeného díla zásadní v rámci účelu využití fotografie.
- Lze uzavřít, že před užitím fotografie je vhodné ověřit, zda k dané fotografii a zamýšlenému komerčnímu způsobu užití byly obstarány odpovídající oprávnění a souhlasy v rámci autorského práva. Pokud uživatel fotografie nevlastní potřebnou licenci a případné souhlasy, vystavuje se riziku, že se oprávněné osoby mohou v budoucnu domáhat svých práv soudní cestou.